RAZIBERK
(am) Razi, Raci, Razi Berg, Raziberg, Raciberk, Raciberg, Ratziberg, Ratzenberg, Hradec, Hradiště

GPS lokace: 48.8191008N, 14.2292917E
Pozemek: Lesní nebo jiný porost
Vlastník: Česká Republika
Právo hospodařit: VLS ČR

Původně hradiště o rozloze asi 2 ha z doby halštatské, tedy z období 7 - 3. stol. př. n. l. Ze závěru raného středověku (6. - 11. stol.) je předpokládána přestavba na strážní hrádek, zmiňována je tvrz, stávající zde už před Přemyslem Otakarem II.

Vymezení pojmů

- Pojmem hradiště označujeme opevněné sídlo řazené do období neolitu až raného středověku. Typickými polohami vhodnými pro stavbu hradišť byly různé výšiny, jejichž svahy poskytovaly přirozenou ochranu. Vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích. Halštatská opevněná sídliště v maximální míře využívala kombinaci přírodních obranných prvků a umělých opevnění
- Pod pojmem tvrz se označuje opevněné panské (feudální) sídlo v blízkosti vesnice či přímo v intravilánu v zemědělsky využívané krajině, později je tento výraz používán pro opevněný vojenský bod. Návaznost na venkovské osídlení a hospodářské zázemí odlišuje tvrz od hradu.
- Pojmem hrad se rozumí opevněné středověké sídlo vystavěné pravděpodobně v rozmezí 11. - 16. století. Výrazem raně středověký hrad se také označují výše popsaná raně středověká hradiště.
-V textu najdete také výraz zboží, jímž se označovala feudální držba, neboli panské (šlechtické) vlastnictví majetku.

Popis místa a prostoru

V období od přelomu letopočtu do sedmého století byla na území Čech budována jen lehká a nejspíše dočasná opevnění. První raně středověká hradiště se objevila až v osmém století. Zpočátku jejich stavebníci využívali k opevnění pouze mělké příkopy a jednoduché dřevěné hradby. Ty byly často v průběhu devátého století nahrazeny mohutnějšími hradbami, které ve svých konstrukcích kombinovaly dřevo, hlínu a především kámen. Od desátého století se některá hradiště stala základními mocenskými oporami přemyslovského státu.  

Hradiště Raziberk se nachází asi 658 m. n. m. na vyšším z obou vrcholů výrazného vrchu, který leží na severním okraji Českokrumlovské vrchoviny. V porovnání s okolními pozůstatky hradišť nese však prim, jednak v hloubce a počtu příkopů, ale hlavně v počtu fází osídlení v různých érách. Raziberk byl osídlen minimálně čtyřikrát.
Má tvar nepravidelně oválné akropole o rozměrech cca 110 × 80 m. Vlastní (vnitřní) hradiště bylo o rozměrech 68 x 55 metrů s dvěma souběžnými kruhovými 3m vysokými valy z přepálených granitových kamenů a dřeva, dále předsunutými příkopy o šířce taktéž 3m vylámanými ve skále. Archeologickými výzkumy byla zjištěna přítomnost budovy o rozměrech 17 x 11 m a několik dalších menších budov (hospodářských?) zničených požárem. Opevněná plocha čítá necelý 1 ha.

"Na temeni vrchu je malá plošina. Jako mnoho malých hradů, jak jejich pozůstatky můžeme najít ve všech částech Evropy, byl i ten zdejší pravděpodobně ze dřeva v kombinaci s kamenem. Vrch se na všech svých stranách poměrně příkře svažuje. Tam kde jeho svahy přecházejí do zmíněné plošiny, vykopali někdejší budovatelé hradu v půdě kruhový příkop. Na vnější straně příkopu navršili z právě vykopané zeminy po celém obvodu plošiny val, dosahující na východní straně výše až 3 metrů, stejně tolik činí pak i šířka příkopu. Na východě leží původní starý vstup do hradního příkopu. Kdysi snad umožňoval vstup dovnitř ohrazené stavby padací most či snímatelná lávka...

Hrad se ve své původní podobě bohužel nedochoval. Po okolí vrcholu jsou k vidění pouze zbytky náspů a obranné valy. Na vrcholek se dostanete lesní/polní cestou po modré turistické značce z Kájova (trasa asi 2,5 km) nebo z křižovatky před Boleticemi (u Dolanského rybníka) taktéž po modré turistické značce.

Okolí, majetky a důležitost lokality

Raziberk se nachází v překrásné čisté a téměř nedotčené krajině v blízkosti současného Vojenského výcvikového prostoru. Boletické panství bylo totiž z větší části pouhou lesní pustinou táhnoucí se od Prachatic až k rakouské a bavorské hranici. Jakýmsi středem tohoto korunního statku Boletice, který obsahoval celkem 38 vesnic, byl právě opevněný Raziberk. 
Podíváme se nyní blíže, co vše újezd obsahoval a jak neuvěřitelně rozlehlé (a bohaté) toto území bylo. Královským majtekem zůstával statek Boletický (lat. praedium), s vesnicemi Boletice (také Bolotice, německy Polletitz či Poletitz), Planá, dochovala se fundační listina, kde kromě Boletic označených jako praedium, jsou darovány i vesnice Křenov (Krenau), Kladné (Kladen), Záhorkov (Ahorn) a Kájov (Gojau). Kromě toho k němu patřilo také zboží Netolice s přilehlým územím a Chvalšiny, jak to osvědčují a stvrzují listiny markraběte Oty Braniborského a krále Václava II., dvě vinice a jeden dům na pražské Malé Straně (in suburbio Pragensi).
Dále rychtu Rájov, k níž náležely i vsi Plešovice, Srnín, Přísečná, Domoradice, Lhotka, Nový Dvůr a také větší část Vyšného, dále Věncova Hora, Smrhov, Raveň, Osov, a postupně i mnoho dalších, dnes již už zaniklých vsí (Beníkovice, Bezděkov, Bílovice, Bláto, Břevniště, Dětochov, Dolany, Dolní Brzotice, Horní Brzotice, Hořičky, Hostínov, Hvozd, Chlumany, Kovářovice, Květná, Lomek, Lštín, Míšňany, Nová Víska, Ondřejov, Osí, Otice, Petrov, Podvoří, Polečnice, Pražačka, Sádlno, Strouhy, Střemily, Svíba, Šavlova Lhota, Vitěšovice, Vítěšovičtí Uhlíři a Vražice), k tomu množství samostatných dvorů (např. Schönhof u Frantol, Borovcův dvůr v Rovném, dvůr v Močeradech, Hanušův dvůr Pauleinshof, Karlovy Dvory u Horní Plané) a dvě vinice v Dolních Rakousích. Majetky boletického panství samy o sobě čítaly na 15 čtverečních mil země, tj. 843 km čtverečních.
Významnost panství však spočívala nejen množství majetků, ale zejména ve strategické poloze. Obec Boletice totiž ležela na významné křižovatce několika důležitých obchodních stezek, v jejichž středu bděl hrad boletický (Sedláček, Mareš).

LINECKÁ STEZKA

• Netolice -> Lhenice -> Stráž -> Vadkov -> Vrata -> Chvalšiny -> Boletice -> Krumlov -> Přídolí -> Spolí -> Zálesy -> Zátoň -> Rožmberk -> Vyšší Brod -> Kaltenbrunn -> Leonfelden -> Vildberk -> Rodely -> Dunaj

• V Boleticích odbočka směrem Mýto -> Dolní Vltavice -> Haslach (Německo)

• V Krumlově odbočka směrem Světlík -> Frymburk -> Výtoň -> Vítkův Hrádek -> Weissenbach -> a zde následné spojení s výše uvedenými

ZLATÁ STEZKA

(sůl, drahé látky, jižní plody, koření, víno, obilí, chmel, med, vlna, kůže, pivo)

• Prachatice -> Volary -> Planá -> Chvalšiny -> Boletice -> Krumlov -> Waldkirchen -> Passau

CÁHLOVSKÁ STEZKA "antiqua via versus Bohemiam directa" 

(sůl, keramika, luxusní zboží ze Středomoří, zlato, stříbro, keramika, obilí) 

• Praha -> Tábor -> Budějovice -> Doudleby -> Velešín -> Vyšší Brod -> Dvořiště -> Freistadt -> spojení s Lineckou

Významné sakrální stavby v oblasti

850m západně od Raziberka je kostel sv. Mikuláše, pocházející z konce 12. stol. Jedná se nejstarší památku Jižních Čech, první písemná zmínka je z roku 1263. Původně románský kostelík prošel během století mnoha úpravami a přístavbami. Kostel se nenacházel přímo v obci, ale jihovýchodně od ní, na vyvýšenině zvané Olymp, což zvyšovalo jeho hájitelnost. Náležel proto do kategorie kostelů ohrazených neboli kostelců.

Triumfální oblouk je lomený, s rohy skosenými, přerušený románskou plotnou, síťová klenba byla zhotovena podle vzoru milevského kostela sv. Jiljí . Do sakristie vedou staré železné dveře s kruhem v kamenném ostění. Okna jsou zakončena v ostrém úhlu. Zdivo lodi 11.8 m dlouhé a 6.1 m široké pochází z doby románské, jak dokazuje konzolka na vnější zdi nad schodištěm a zakulacená úzká okénka na severní i jižní straně. Zeď s triumfálním obloukem není vázána s lodí. Ještě zachovalejší je věž, stojící v průčelí kostela. Je čtyřstranná o čtyřech poschodích, z nichž přízemní je sklenuto do kříže a je osvětleno jen malým okénkem. Ve dvou vyšších patrech jsou sdružená okénka, dělená žulovým sloupkem s kostkovými zaokrouhlenými dekorovanými hlavicemi a patkami. Do přízemí a prvního patra věže, na rozích žulovými kvádry roubené, vedou dveře z lodi a kůru, jejichž ostění do půlkruhu je sklenuto z menších kvádrů. Kostel je jednolodní, plochostropý. V západní části se nacházela tribuna, na kterou se vcházelo soukromým schodištěm z věže - i to napovídá, že správce sídlící na Raziberku uplatňoval ke kostelu vlastnická práva. 

V kostele je sakristie, která se stavěla v 15. století a sloužila pravděpodobně zároveň jako kaple. Pod kaplí byla kostnice, která byla nemilosrdně v 70. letech minulého století navštívena zlatokopy. Podlahy a oltářní menzy byly v téměř celém rozsahu rozkopány, nemalá část tohoto materiálu z dlažeb a oltářních menz byla ztracena, jeden z posledních případů je evidován z roku 2004. Dochovaný mobiliář kostela byl převážně barokní, zahrnoval však i několik středověkých plastik, které se nyní nacházejí v Okresním vlastivědném muzeu v Č. Krumlově a v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Ostatní církevní předměty jsou uloženy v českobudějovickém muzeu a také v českokrumlovském zámku Nepěknou památku po sobě v boletickém kostele zanechala sovětská armáda. Na starých zdech jsou dodnes dobře znatelná černou barvou v azbuce napsána jména hokejistů sovětské reprezentace, která v roce 1978 zvítězila na mistrovství světa. Na severní straně kostela stála fara ze 17. století, na západě pak byla budova školy z roku 1722, oba objekty byly v letech 1969-1970 zdemolovány. Dnes zde můžeme nalézt zbytky těchto objektů v podobě ruin a zbytků zdí. (A. Bauerová)
Archeologický výzkum v letech 2008-2009 odhalil množství dlaždic se Strakonickými erby, původní velikost a tvar půlkruhového presbytáře a také dva blíže nezkoumané hroby pod podlahou. (autor výzkumu J. Havlice)  

Výše uvedený text je zkompletovaný výtah z veřejně přístupných dokumentů, studií a prací souvisejících s vrchem Raziberk.

Zdroje textů:
1883 J. Sedláček - Hradec bei Boletic
1918 F. Mareš, J. Sedláček - Soupis památek historických a uměleckých v království českém
1928 K. Brdlik - Der Raziberg bei Polletitz
2011 J. John, M. Řeřichová - Povrchový průzkum terénních reliktů výšinné lokality Boletice-Raciberk
2013 Veduta - 750 let Kájova
Kronika obce Černá v Pošumaví
H. Reininger - Majetky kláštera Zlatokorunského
Anna Bauerová - kostel svatého Mikuláše
M. Nechvíle - Po stopách hradišť na Českokrumlovsku
NPÚ, Mgr. J. Havlice, Lukáš Reitinger

Fotografie a obrázky: 
viz výše uvedené dokumenty, NPÚ, klášter Zlatá Koruna, google, vlastní foto

Slovo závěrem
Málo známý a dosud nedostatečně zkoumaný Raziberk by jistě mohl přinést světlo do své historie, ale možná také mnoho nových otazníků. Strážní hrad nad kupeckou stezkou mohl pozbýt svou důležitost přestěhováním Hirzovým (budoval si nové panství), nebo změnou trasy obchodní stezky, což také nebylo nic neobvyklého, samozřejmě mohl zaniknout nehodou (požár), nemocí (mor), nebo jej potkal podobný osud jako Zlatokorunský klášter, nebyla-li již  Raziberská tvrz v době darování klášteru či dokonce až v době husitského plenění prázdná. Bohužel se nedochovaly žádné nám známé písemné doklady o obyvatelích tvrze. Po Hirzově smrti už mlčí nám známé prameny o Raziberku nadobro.
A proto se my, skupina pojmenovaná po tomto zajímavém a málo známém místě, pokoušíme doplnit prázdná místa v jihočeské historii a ztvárňujeme družinu (fiktivního) šlechtice sídlícího právě na Raziberku. Více o našem uskupení se dozvíte zde.

Zároveň jsme pátrali, proč se vlastně Raziberk jmenuje Raziberk. Museli jsme jít velmi hluboko a to až do doby osídlení germány a kelty. Slovo pro hradiště je gordъ. V různých slovanských jazycích se vyvíjelo různě, což vysvětluje původ českého slova hrad a ruského город (gorod). Dopátrali jsme se také ke starogermánskému slovu Graz, což znamená Hradec, Hradiště. Berg znamená hora, kopec, vrch. Jedná se tedy pravděpodobně o zkomoleninu prostého, ale výstižného Graz (am) Berg - "hrad(iště) na kopci".