Strážný Radim

Radim z Borovcova Dvora, vrchní lovčí, panský strážný na Raziberku
Představitel: Radim Pavlišta

Jižní cíp českého království je vyplněn lesy, loukami a stráněmi překypujícími zvěří. Již od nepaměti vykonával dozor nad těmito majetky lovčí. V dávných dobách na Razibeském panství vykonával jako první tuto správu jakýsi Radim zvaný Borovec. Byl znalý nejen zvěře, ale i stromů a lesních porostů, ve své práci byl velmi pečlivý a přesný a pod jeho dozorem obvod dobře prosperoval. Když léta Páně 1249 získává Raziberské panství Iohann, byl velmi potěšen dobrou prací, kterou lovčí odvádějí. Zavázal je do svých služeb a udělil jim dědičný titul panského lovčího. Kromě správy zvěře dostali na starost i výběr poplatků za užívání panských lesů. Lovčímu Radimovi daroval nedaleký dvůr, zvaný od těch dob po něm, Borovcův. Radim měl čtyři syny, Viléma, Radima, Václava a Zbyňka. Nejstarší synové Vilém a Radim chodívali už jako pacholata s otcem po lesích, lovčí Borovec je učil znát zvěř i lesní porost a vychovával z nich své nástupce. Oba byli po vzoru svého otce pečlivými a vzornými lovčími.

Nejstarší Vilém převzal ve vhodném věku po otci správu nad lesy Raziberskými. Vilém měl jediného syna Václava a dvě dcery, Maruši a Kateřinu. V té době se krajem potulovala velká loupeživá banda. Jedné temné noci banda napadla i Borovcův dvůr. Zapálili stáje, několik čeledínů pobili, mladého Václava nepěkně zranili a dceru Maruši unesli. I přes velikou snahu se ji nepodařilo nikdy najít. Lovčí Vilém se zatvrdil a hluboká vráska táhnoucí se jeho čelem již nikdy nezmizela. Svého jediného syna poručil k výcviku bojem na Raziberské tvrzi doufaje, že podobná hrůza již jeho rod nikdy nepotká. Když zemřel, syn Václav nastoupil na otcovo místo, dlouho a věrně sloužil Johannu II. z Raziberka a miloval společné vyjížďky po panství, kdy se mohl se vší zbožnou skromností svému pánu pochlubit majestátními kusy vysoké, které často zahlédli. 

Jeho nejstarší synek Radim zdědil po svých předcích vytrvalost i houževnatost a lásku k lesům a zvěři měl v krvi snad od samého narození. Když dosáhl roku čtrnáctého, jeho otec, pamatujíc si hrůzy ze svého mládí, poslal syna také na výcvik na Raziberskou tvrz. Mladý Radim poté nastoupil u pána strážní službu, aby se v dovednostech utvrdil. A až nadejde otcův čas, převezme po něm Borovcův dvůr a místo vrchního lovčího. 


>> ZPĚT NA DRUŽINU <<