Zbrojný Vojtěch

Nováček na Raziberském panství, který touží po slávě na bitevním poli
Představitel: Vojtěch Rytíř

Urostlý a statný Vojtěch přišel jednoho dne k Raziberskému komořímu požádat, zda-li by jej ráčil hradní pán do služby vzíti. Ze svých dovedností nejvíce vyzdvihl poslušnost a sílu. Hlasitý hovor přilákal hradního pána na nádvoří. Aby se panstvu zalíbil, pohotově se Vojtěch chytil sekery, že dřevo naštípá. Z nervozity však polínko špatně postavil a máchnutím sekery si zranil ruku. Hradnímu pánu se zprvu zdál hoch moc zbrklým býti, ale na přímluvu komořího svého jej přeci jen do služby přijal s podmínkou, že se uvidí, zda-li se jinoch ve službě osvědčí.

Vojtěch pochází z nedaleké osady Praynstain ze sedlácké rodiny. Odmala v hospodářství i na poli pomáhal, žádné práce se nebojí a síly má za dva muže. Zdatný je též v lovu zvěře a zálibou jest mu činění kůží, kožešin a trofeje z paroží. Obdělávat polnosti ale nebylo jeho snem. Vojtěch toužil po blyštivých zbrojích, ostrých mečích, bojové vřavě a slávě vítězů.
Na raziberském panství nastoupil do služby co by zbrojný a příležitostně byl povolán, aby dámám bezpečí a ochranu poskytl a role strážného se zhostil. Pán z Raziberka, viděvše že Vojtěch opravdu snaživý a spolehlivý jest, rozhodl se hocha odměnit. S dobrým přítelem svým, urozeným panem Sazimou s Ústí domluvil se, aby Vojtěcha v boji trénovati počal.

A tak se Vojtěchovi pomalu začal plnit jeho sen. Svou službu vykonával velmi poctivě a spolehlivě, ve volných chvílích užil si i zábavy u žejdlíku či při hře v kostky. Dobré vztahy brzy s hradní čeládkou navázal a příležitostně i s lovčím Radimem na lov vyrážel. Jen ke štípání dřeva už Vojtěcha na Raziberku raději nepouštějí.