

Díl dvacátý třetíKrálovský turnaj Kromsdorf 1317
Událo se léta Páně 1317 v zemi německé poblíž hradu Weimaru. Sjeli se pánové urození i dámy ctěné z celé Říše k tradičnímu turnaji krále Jana Lucemburského, jako pravidelně o poslední sobotě před svátkem svatého Václava, patrona země České. Jak milé bylo opět setkání s dobrými přáteli, šlechtici a šlechtičnami zemí německých. Pán z Raziberka se svou rodinou a družinou účastnil se také události této. Na laskavé pozvání drahých přátel Elisabeth von Jülich a Johanna von Holstein přijali jsme místo u jejich tabule. Vlivem napjaté situace v království českém však jen nepočetná naše skupina na turnaj dorazila. Nabídl proto urozený pán Ješek z Náchoda svého nového bojovníka, aby v turnaji barvy Raziberské hájil. Po krátkém jednání oba pánové se shodli a Jan z Raziberka zaplatil za bojovníka určenou sumu.
Prvního večera konalo se posezení pánů u urozeného Johanna von Holstein, mužové bavili se hlasitě, hráli v šachy a hovořili. Posezení dam konalo se ve stejný čas u urozené paní Dorothey von Wartenberg. Do společnosti zde také paní Anna z Raziberka uvedla poprvé schovankou svou, levobočnou dceru Rožmberkovu, pannu Ethel z Růže. Urozený Felix, syn Warteberský, jež naneštěstí před turnajem ochořel, poslal alespoň snoubence své, panně Sáře, milostnou báseň a dar a na přání otce jeho, urozeného pana Beneše, předstoupil před dámy herold Glimmard a přednesl Felixovu báseň:
das Blau des Himmels.
erkennen wirst.
meine Gedanken an Dich,
Druhého dne zrána započala se již klání bojová. Mužové udatní soupeřili o přízeň dam a uznání pánů v boji s mečem a štítem, v disciplíně rozbíjení štítů, souboj dvojic či srážení chocholů, nechyběl také hod sekerou, heroldská střelba a lukostřelecké klání jednotlivců, kteréhož účastnila se udatně i mladičká panna Sára. Její šípy sice netrefily cíl, přesto sklidila velké uznání za odvahu postaviti se mužům a ženám dospělým.
Sobotního podvečera jednání důležité vykonal pán z Raziberka s urozeným panem Andreasem Horou von Zlinicz. Jako váženého přítele svého požádal jej, zda by v případě skonu Janova nenadálého dříve, než jediný mužský potomek Raziberský dospělosti dosáhne, převzal dohled nad panstvím, majetky a dodržením dohody o budoucím sňatku panny Sáry a pana Felixe von Wartenberg a také žádal, aby urozený pán von Zlinicz pannu tuto místo něj k oltáři dovésti ráčil a místo otcovo v případě nutnosti zastoupil. Pán ze Zlinicz velmi poctěn byl, požadavek přijal a potvrdil za přítomnosti svědků. I pán Ješek z Náchoda slíbil svou pomoc a podporu pánu z Raziberka.
Nedělního rána sešli se všichni na brzké ranní mši Otce Severina. Úmysl mše byl za nedávno zesnulou Violu Těšínskou, někdy královnu českou, drahou choť Petra I. z Rožmberka. Po mši předstoupili ke knězi mladý rytíř Jan von Boskowitz a překrásná snoubenka jeho, Anna Meziříčská von Lomnitz, aby přijali svátost manželskou. Kněz jim požehnal a rytíř zahalil dámu svého srdce do pláště. Raziberští darovali novomanželce rudě malovanou a bohatě zdobenou šperkovnici a vyobrazeními Bohorodičky Panny Marie s vroucným přáním, ať patronka žen a matek svatá Anna i Matka Boží Maria tuto dámu ochraňují a kéž Bůh požehná jejich svazek brzy mnoha syny.
Tímto zápisem zakončuje se období do léta Páně 1317.