Panna Sára velmi poctěna byla a jak se na cudnou pannu sluší, červeň zalila její líčka při veřejném čtění této básně. Pro snoubence svého Felixe přivezla Sára zlatou sponu na plášť a o předání synovi požádala urozenou matku jeho, paní Dorotheu. O zasnoubení panny Sáry a mladého Felixe, které oznámeno již veřejně bylo na turnaji minulého roku, sepsáno nyní bylo stvrzení, které svými pečetěmi potvrdily obě strany a mnozí důvěryhodní svědci z řad urozených pánů. Listina tato vyhotovena byla dvakráte a to v řeči české i německé.

Druhého dne zrána započala se již klání bojová. Mužové udatní soupeřili o přízeň dam a uznání pánů v boji s mečem a štítem, v disciplíně rozbíjení štítů, souboj dvojic či srážení chocholů, nechyběl také hod sekerou, heroldská střelba a lukostřelecké klání jednotlivců, kteréhož účastnila se udatně i mladičká panna Sára. Její šípy sice netrefily cíl, přesto sklidila velké uznání za odvahu postaviti se mužům a ženám dospělým.

Sobotního podvečera jednání důležité vykonal pán z Raziberka s urozeným panem Andreasem Horou von Zlinicz. Jako váženého přítele svého požádal jej, zda by v případě skonu Janova nenadálého dříve, než jediný mužský potomek Raziberský dospělosti dosáhne, převzal dohled nad panstvím, majetky a také žádal, aby urozený pán von Zlinicz místo otcovo v případě nutnosti zastoupil. Pán ze Zlinicz velmi poctěn byl, požadavek přijal a potvrdil za přítomnosti svědků. I pán Ješek z Náchoda slíbil svou pomoc a podporu pánu z Raziberka.

Večerní poturnajové veselí se neslo ve velmi milém a slavnostním duchu. K tabuli naší zavítal i mladý rytíř Jan von Boskowitz se snoubenkou svou, Annou Meziříčskou von Lomnitz. Dáma spanilá udělala velký dojem zejména na pannu Sáru, která na ní mohla oči nechat. Kromě zábavy však nesmí se zapomínat ani na povinnosti a toho večera zasedala také rada královská. K jednání byl přizván i Jan z Raziberka, však jednání rady jest tajné a všichni účastníci prozatím vázáni jsou mlčenlivostí.

Nedělního rána sešli se všichni na brzké ranní mši Otce Severina. Úmysl mše byl za nedávno zesnulou Violu Těšínskou, někdy královnu českou, drahou choť Petra I. z Rožmberka. Po mši předstoupili ke knězi mladý rytíř Jan von Boskowitz a překrásná snoubenka jeho, Anna Meziříčská von Lomnitz, aby přijali svátost manželskou. Kněz jim požehnal a rytíř zahalil dámu svého srdce do pláště. Raziberští darovali novomanželce malovanou a bohatě zdobenou šperkovnici a vyobrazeními Bohorodičky Panny Marie s vroucným přáním, ať patronka žen a matek svatá Anna i Matka Boží Maria tuto dámu ochraňují a kéž Bůh požehná jejich svazek brzy mnoha syny. 

Než odebrali se všichni ke svatebnímu veselí, vystoupili ještě členové královské rady, aby slavnostně oznámili přijetí našeho dobrého pána, Jana Vítka z Raziberka do svých řad.  Náš pán zařazuje se tímto mezi nejvyšší úředníky království Českého. Vivat! Vivat! Vivat!