.

Díl dvacátý devátý
Obléhání hradu Švihova

I stalo se na konci máje léta Páně 1319, týden po svátku Jana Nepomuckého že pozváni jsme byli na panství Švihovské. Proměnlivé počasí provázelo nás celou dobu obléhání, stejně tak jako proměnlivé výsledky střetů jednotlivých mezi útočníky a obránci. Mezi přípravou taktik a akcí bojových bylo naštěstí dost času i na odpočinek a drobnou zábavu. Dům Raziberský využil těchto příležitostí nejen k upevnění vztahů se spřátelenými domy, ale také k navázání nových přátelství, smluv a dohod. Dostalo se paní Anně takové cti, že sama Alžběta Richenza, někdy královna česká a polská, pohovořila s ní velmi mile a nové zítřky v rovině přátelské domu Raziberskému nabídla. Jaká čest!

Ozdobou události byla panna Sára. Dítě rozmilé dorůstající již však v krásnou a odvážnou mladou dámu. Dívka překrásné tváře a vybraných způsobů, avšak stále oplývající dravostí mládí blýskla se hned v několika kláních soutěžních. Její dlouhé medové kadeře upravila komorná Božidara do copů složitých, rozličnými květinami jej ozdobila a hedvábnou čelenkou vyšívanou korunovala, aby panna Sára mohla vstoupiti do soutěže o účes nejkrásnější. V klání lukostřeleckém opět panna Sára nastoupila odvážně proti soupeřům dospělým a vyzkoušela si i střelbu na pohyblivé cíle. I v týmové kratochvíli házení kroužků umístila se též mezi příčkami prvními. 

Svobodný pan Petr z Kájova přítomen byl na poradách pánů a zapojil se také do několika kratochvílí. Uspěl v klání šachovém, zvítězil svou básní opěvující krásu dam království českého. Večer ještě s dámami urozenými pár střevíců protančil, pak již ale musel se odebrati za povinnostmi. Ponechal zde svého služebníka Janka, jež přičinlivý a pohotový jest a mnoho práce zastane. V soutěži básnické ucházeli se o výhru muži i ženy, urození i prostí. Proto odvahu svou sebrala i chůva Terezka, dle zadání báseň připravila a osazenstvu přítomnému s malým uzarděním přednesla. Pobavený úsměv pana Hadmara i ostatních pánů přítomných svědčil o tom, že lechtivý dvojsmysl v básni zahalený nebyl až zas tak skrytý, jak bylo zamýšleno.

Nemilá událost však zahalila dopoledne sobotní. Jistá ctěná dáma byla požádána o pomoc v obchodní záležitosti. Urozená dáma pomohla, grošíky poskytla, obchod však nedopadl dobře a věřitel stal se dlužníkem. S prosíkem vrátil se za dámou touto, vymáhaje zpět zástavu svou. Dáma srdce milosrdného dohodu s oním vojákem učinila pro nápravu situace a urovnání dluhu vzniklého. Muž tento ale slib daný dámě nedodržel, dohodu porušil a dámu tím nejenže zklamal, ale jméno její i čest pána svého pošpinil. Taková věc musí býti po právu potrestána, to dá rozum.
Hříšník byl strážemi spoután a předveden. Čeládka se shromáždila a všichni napjatě sledovali, co se bude dít. Zklamaná dáma s kamennou tváří k trestanci přistoupila a ortel nad ním pronesla. Za čin svůj - dluh a nactiutrhání - vsazen do klády bude na prostranství před hradbami a lidu napospas ponechán. Pak poodstoupila dáma od něj a již za mohutného křiku a bučení létaly vzduchem slupky, skořápky, skrojky a zbytky všeliké na trestancovu tvář.

I přes nepřízeň počasí proměnlivou se událost vydařila, obléhání hradu bylo úspěšné a obléhací stroje potěšily svou funkčností všechny účastníky bojechtivé. Navázané dohody a nová přátelství nás zahřály více než občasné paprsky slunce a tak jsme se mohli v pokoji odebrat zpět na panství Raziberské s vidinou lepších zítřků.


<<< zpět na předchozí díl                                                                                                  další díly již brzy :)