Díl dvanáctýKrálovský turnaj 1314
Stejně jako léta minulého, dorazilo na panství Raziberské pozvání na turnaj krále Jana Lucemburského, jež konati se bude na den svatého Václava mučedníka, patrona české země. Kromě soubojů urozených pánů konati se mají také soutěže neurozených a další zábavy pro potěchu ducha i srdce.
Družina Raziberská vypravila se na cestu, společně vypravil se i urozený pan Vladan z Řepice a urozený pan Sazima z Ústí s posádkou svou a taktéž urozená paní Markéta Magdalena ze Špernaku. K večeru započal král turnaj svůj slavnostně, hosty své uvítal a mnoho zdaru v kláních všem popřál.
Druhého dne započal se turnaj kláním v hodu kopím. Pan Vladan požádán byl, aby se role rozhodčího zhostil, kterýžto úkol svědomitě plnil a na hry dohlížel. V podvečer připravil všem přítomným velké překvapení urozený pán Aegidius z Rodemachu, jež nechal pro všechny nachystati obřího sumce uzeného, bohatě ovocem, bejlím a ozdobami dalšími obloženého.
Dne následujícího pokračovala rytířská klání a další hry. Během klání byl ošklivě poraněn jeden z rytířů, jehož jméno není nám známo. Dle oděvu jeho a štítu nazýván byl Modrým rytířem. Toho odpoledne král Jan nechal si povolat pana Vladana a pána našeho k soukromému rozhovoru do kaple za účasti Balduina a Beneše z Wartenberka. Jednalo se zřejmě o rozhovor nadmíru důležitý, neboť Jan i Vladan po audienci značně zamyšleni se vrátili. O obsahu rozhovoru však s nikým mluviti nehodlali.
Posledního dne konal se turnaj lukostřelecký, jehož šampionem opět se stal s přehledem pan Svatomír z Němčic. Do turnaje se svolením matčiným zapojila se i maličká panna Simona z Řepice. Ačkoliv svůj šíp vypustila jen na zem před sebe, přec stala se okamžitě hrdinkou všech přihlížejících.
Konala se dne téhož i soutěž poddaných, které účastnili se služebníci Raziberští. Na toto klání jistě nezapomene stolník Vladislav. Ten si neumně nohavice zavázal a při běhu se mu až ke kotníkům svezly. Vladislav však držel ducha bojovného a přískokem hopkavým do cíle se dostal za obrovského smíchu přihlížejících.
Po posledním klání sezval král Jan dámy i pány ctěné, bojovníky udatné i služebnictvo veškeré a odměny vítězům předal. Po srdečném rozloučení vypravila se družina Raziberská zpět k domovu.